Obdarovaný si totiž uvědomí, že než by tím způsobil bolest nebo neporozumění blízkým osobám, tak bude třeba dar přijmout. Podobné to může být i v případě dědictví. A ještě komplikovanější situace nastává, když si například rodiče z důvodů péče nastěhujete do své blízkosti a dům zůstane desítky, nebo i stovky kilometrů vzdálený.
Ideální situace je každý dům používat a využívat. A to nejen sezónně, ale celoročně. Pokud zůstane v zimě nevytápěný a nevětraný, letní péče to nezachrání. Dům bude prostě chátrat.
Problémem je, že většina takto získaných nemovitostí není v tak dobrém stavu nebo na takovém místě, aby je nový majitel využíval celoročně. Ale pokud tam nechcete bydlet a na investice do rekonstrukce nejsou peníze, musí se hledat jiné východisko.
Zatlouci prkna přes okna je to nejhorší řešení, které může být. Stejně tak dům na podzim uzavřít a na jaře se do něj vrátit. Všechny ty plísně, vlhkosti, červotoči a dřevokazné houby totiž mají v době nepřítomnosti majitele pré. Zvláště když tam jsou dobře uzavřené a jejich „podnikání“ neruší čerstvý vzduch. Abyste tomu zabránili, zkuste některé z těchto opatření.
To nejjednodušší je domluvit se se známými či sousedy v obci, aby v domě pravidelně větrali. V zimě, v létě, prostě pokud nepřijedete, zajistit stálý přísun čerstvého vzduchu. Většinou se najde někdo, kdo to třeba za malou odměnu udělá, včetně pohlídání, aby se do nemovitosti nedostaly nezvané osoby.
Pokud má dům ústřední vytápění s moderním typem kotle, je většinou možné jej řídit na dálku. Nemusíte jej vytápět denně na dvacet stupňů. Prostory, které jsou trvale neobydlené po celý rok, se doporučuje temperovat na teplotu přibližně 5 °C, hlavně z důvodu zamezení zamrzání vody v potrubích. Pokud je prostor obýván příležitostně, doporučená teplota temperování místností se pohybuje v rozmezí od 13 do 15 °C. Takové temperování se týká právě třeba chalupy během zimy. Samotné temperování by ale mělo být také doplněno občasným vyvětráním kvůli minimalizaci vlhkosti, která vede k šíření plísní a zatuchnutí.
Poslední možností je prodej. Možná se vám to zdá nemyslitelné, protože máte na dům svých příbuzných nezapomenutelné vzpomínky z dětství či mládí. Nutné je však zvážit veškerá fakta. Pokud se nemůžete o dům pravidelně starat, nemáte finanční prostředky na potřebné investice a občas tam v létě strávíte pár víkendů, a to ještě vlastně z povinnosti alespoň základní údržby, stárnutí nemovitosti nezastavíte.
Chátrání bude pokračovat a za pár let dostanete při prodeji podstatně nižší částku než v době, kdy je ještě stavební konstrukce domu v dobrém stavu. Často zažívám kolem sebe případy nostalgického setrvání ve starých kolejích typu „ten dům neprodám, prožila jsem tam dětství…“, nebo „uchovám jej pro své děti…“. Tyto nostalgie skončí většinou tím, že dům je neprodejný, a dokonce je někdy třeba jej pro nevyhovující stav zbourat. Není lepší alternativou prodat jej ještě v dobrém stavu, aby v něm někdo jiný našel nový domov?
O neobývanou nemovitost je třeba se pravidelně starat. Především kontrolovat její stavební stav, celoročně ji větrat a při nízkých teplotách temperovat. Jestliže majitel tato pravidla nedodrží, hodnota nemovitosti bude v průběhu let značně klesat.
Zdroj: realitycechy.cz
