V dnešní době lze zjistit tyto skutečnosti on-line přímo z domova. Do vyhledávače na katastru stačí zadat buď číslo popisné/evidenční, nebo přímo čísla parcel a katastrální území. Případně lze vyhledat pozemek v mapě, a tím zjistit detailní informace o parcele a stavbách, které na ní stojí. Všechny stavby na pozemku by měly být orámovány žlutou linkou a v detailních informacích listu vlastnictví musí být zapsané jako samostatné stavby. A nejedná se jen o vlastní rodinný dům, ale také o vedlejší stavby, jako je stodola, kůlna, altánek, větší bazén, přistavěná veranda, skleník a další.
Pokud na pozemku stojí stavba, která není vyznačená v katastru nemovitostí, může se jednat o černou stavbu. A to může být problém. Pokud jste prodávající, je správné zapsání staveb do katastru nemovitostí ve vašem zájmu. Kupci se určitě budou zajímat o to, zda je vše v pořádku a v případě, že financují koupi nemovitosti hypotékou, může na nezapsanou nebo špatně zapsanou nemovitost přijít odhadce banky. Banka pak zájemci nepůjčí a vy přijdete o kupce.
Pokud jste kupující, tak pokud koupíte takovou nemovitost s černou stavbou, bude legalizace stavby na vás. A v dnešních podmínkách to stojí nemalé peníze. V konečném měřítku to může vás jako kupce poškodit a za reklamaci kupní smlouvy a průtahy s tím spojené to určitě nestojí. I proto je vhodné vše zjistit před podpisem kupní smlouvy.
Nejčastěji se s nezapsanými nebo chybně zapsanými stavbami lze setkat u starších nemovitostí. V průběhu času se stalo, že se měnili majitelé a nový majitel něco přistavěl, změnil, posunul, ale již to neoznámil na katastrální úřad. Výhodou je, pokud stavbu prováděl na základě potřebných dokumentů – tj. projektu, stavebního povolení či oznámení, a nebo dokonce má kolaudační rozhodnutí, jen tyto informace neposunul na katastrální úřad. V horším případě ovšem žádná dokumentace ke stavbě neexistuje, a to se již opravdu jedná o černou stavbu.
Dodatečná legalizace podle nového stavebního zákona není samozřejmá, i když novela v loňském roce podmínky trochu zmírnila. Nicméně stejně to znamená mnoho úkonů, jednání, a také finančních nákladů.
V prvé řadě je třeba obrátit se na stavební úřad. Ten nejprve rozhodne, zda stavba není nebezpečná nebo v rozporu s územním plánem. Jestliže stavba splňuje veškeré technické normy a územní plán, nezasahuje do práv sousedů a neohrožuje veřejný zájem, musí vlastník nemovitosti provést následující kroky.
Musí stavebnímu úřadu prokázat, že jednal v tzv. dobré víře, tj. že stavěl v souladu s právními předpisy. Například pergolu nebo verandu, kterou přistavěl k rodinnému domu mohl stavět v domněnce, že její velikost nepodléhá stavebnímu řízení apod. Dále musí stavba splňovat takové parametry, aby nebylo třeba žádného povolení výjimky z požadavků na výstavbu (např. odstupové vzdálenosti, koeficient zastavění pozemku apod.). Pokud je toto splněno, musí podat žádost o dodatečné stavební povolení, která musí mít veškeré náležitosti jako standardní žádost. To mimo jiné znamená například zpracování projektu, do kterého se projektanti právě nepohrnou.
Dále musí stavebník počítat s úhradou pokuty za přestupek, přičemž sankce za černou stavbu má horní hranici 2 000 000 Kč. A nakonec, musí to vše stihnout včas. Pokud totiž stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby, má na podání žádosti o dodatečné povolení se všemi přílohami pouze 30 dnů.
Jestliže vlastníte nemovitost, není na co čekat. Zjistěte si on-line na katastru nemovitostí, zda máte všechny stavby na pozemku zapsané tak, jak mají být. Pokud se rozhodnete v budoucnu nemovitost prodat, budete mít o starost méně. A pokud ne, vyhnete se případným problémům, které mohou skončit rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby. Samozřejmě na náklady vlastníka.
Zdroj: realitycechy.cz
