Pro orgány bytového družstva a společenství vlastníků jednotek neplatí stejná pravidla

Pro orgány bytového družstva a společenství vlastníků jednotek neplatí stejná pravidla

Rozhodování a činnost společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) se řídí občanským zákoníkem, zatímco pro bytová družstva platí jiná právní úprava, konkrétně zákon o obchodních společnostech a družstvech. Z toho vyplývá, že ani rozhodování a řízení těchto na pohled podobných společností není stejné.

Platný občanský zákoník specifikuje práva a povinnosti vlastníků jednotek v oddíle 5 – Bytové spoluvlastnictví. Následující paragrafy 1158 až 1222 podrobně určují, jak spoluvlastnictví bytových jednotek vzniká, jaká jsou práva a povinnosti spoluvlastníků, jak se dům a pozemek spravují, a samozřejmě mimo jiné také určuje roli a statutární orgány společenství vlastníků.  

Vymezuje také záležitosti, o nichž rozhoduje shromáždění, a pak další, které jsou v kompetenci výboru, nebo předsedy či kontrolní komise. Zákon ovšem umožňuje, aby v případě, že se mezi vlastníky nenajde osoba či osoby, které by chtěly vykonávat funkci předsedy či být členy výboru, se mohl této funkce ujmout tzv. pověřený předseda. A co je důležité, může to být osoba, která vlastníkem bytové jednotky, a navíc – může to být i právnická osoba.

V posledních letech volí tuto cestu stále více SVJ, zvláště těch, která mají větší počet spoluvlastníků. Výhodou je, že mohou volit z firem zabývajících se dlouhodobě správou nemovitostí. Zárukou jim pak jsou zkušenosti a odborné znalosti profesionálů, kteří dokážou řešit i složité problémy a optimalizovat provoz SVJ. Ceněna je i nezávislost a neexistence osobních vazeb na některé ze spoluvlastníků. To umožní eliminovat i vztahové konflikty a jiné nezáviděníhodné situace, do kterých se členové statutárních orgánů SVJ mohou se svými sousedy, a často i přáteli, dostat.

Takovou možnost ovšem nemá bytové družstvo. Podle zákona o obchodních korporacích je orgánem družstva i představenstvo. A tím může být jen člen družstva. Problémem je, když členové družstva nemají o členství v představenstvu zájem. Prvním doporučením odborníků je snížit počet členů představenstva na tři členy, což je minimum, pokud stanovy družstva dosud určovaly vyšší počet členů.  Jestliže má pak bytové družstvo méně než 50 členů, lze ve stanovách dokonce určit, že představenstvo se nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva. Změnu stanov musí schválit členská schůze.

Jak v SVJ, tak v bytovém družstvu, by měla fungovat také kontrolní komise. Přitom není možné, aby členové kontrolní komise byli totožní s členy statutárních orgánů, tedy výborem SVJ nebo výborem družstva.

V některých družstvech se projevuje dlouhodobá neochota členů vykonávat funkci předsedy nebo člena výboru. Bohužel, pro ně neexistuje jiné řešení než funkci například zatraktivnit zvýšením odměny za její výkon, případně přistoupit ke zkrácení funkčního období tak, aby zájemce nebyl vázán k výkonu funkce po dlouhou dobu. I v tomto případě je třeba změnit stanovy bytového družstva na členské schůzi tak, aby byly shodné s vybraným řešením.

Zdroj: realitycechy.cz

Jindra Svitáková
09. březen 2025