Zákon o obchodních korporacích umožňuje spoluvlastnictví družstevního podílu, ovšem zároveň dává možnost družstvům spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit stanovami. A ta to často ve svých stanovách mají uvedeno. Výjimku tvoří manželé, kteří mají svůj majetek v režimu společného jmění manželů, a takto zakoupili i podíl v bytovém družstvu.
V případě, že stanovy vylučují spoluvlastnictví, měl by být v ideálním případě výsledkem dědického řízení jeden dědic. Dědicové by se měli nejlépe v rámci dědického řízení dohodnout, kdo z nich se stane výlučným vlastníkem družstevního podílu, a ten by měl ostatní dědice vypořádat. To se řeší uzavřením dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle občanského zákoníku. V dohodě se stanoví, který z dědiců bude výlučným členem družstva, a tím také nájemcem bytu. Součástí dohody ovšem musí být i dohoda o vypořádání ostatních dědiců.
Ideální je situace, pokud má o družstevní podíl zájem jeden z dědiců, a navíc je schopen ostatní vyplatit. Pak se nejprve zjistí tržní hodnota družstevního podílu, což lze provést buď souhlasným prohlášením dědiců, nebo odhadem realitního makléře, a do dohody o vypořádání se zanese termín výplaty a výše dědického podílu každého z nich. Pokud má zesnulý více majetku, je také možné, aby se dědicové dohodli, že jeden z nich zdědí podíl v bytovém družstvu a ostatní zdědí jiné nemovitosti nebo majetek v hodnotě případného podílu.
Pokud ani jeden z dědiců nemá dostatek prostředků, aby vyplatil ostatní, a žádný jiný majetek k dědění neexistuje, může také dohoda znít v tom smyslu, že jeden z dědiců se stane nabyvatelem podílu a ostatní dědice vyplatí v určité lhůtě, během které svůj družstevní podíl prodá.
Veškeré takové dohody je třeba dělat písemně a nechat si je vypracovat právníkem nebo notářem. Jen tak budou nezpochybnitelné a právně závazné pro obě strany, včetně termínů jednorázového vyplacení nebo více splátek dědického podílu, případných úroků z prodlení a podobně.
Pokud se dědicové nedohodnou ani na jednom z uvedených řešení, musí požádat soud o určení, který z dědiců má být výlučným členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu a jak se tento člen vypořádá s ostatními dědici.
Jiné to je, pokud zemře jeden z manželů a družstevní podíl byl ve společném jmění manželů. V tom případě se pozůstalý manžel automaticky stává výlučným členem
bytového družstva s právem bydlení. To ovšem neznamená, že se nemusí vypořádat s ostatními dědici, například dětmi. Předmětem pozůstalostního řízení se totiž stane tzv. „pohledávka za pozůstalým manželem z titulu společného členství v bytovém družstvu“, která činí jednu polovinu tržní hodnoty předmětného družstevního bytu. I když tedy ostatním dědicům nevzniká nárok vztahující se k družstevnímu bytu, vzniká jim nárok na finanční vypořádání vůči pozůstalému manželovi.
To znamená, že pokud například tržní hodnota bytu je 3 miliony korun, tak se musí v rámci pozůstalostního řízení vypořádat polovina, tj. 1,5 mil. korun. V případě dvou dětí zesnulého se tedy tato částka rozdělí na tři díly mezi pozůstalého manžela a dvě děti. Každé z dětí má tedy nárok na 500 tis. korun.
Podle JUDr. Daniely Bendové, advokátky v oblasti dědického, smluvního a obchodního práva, v praxi nastávají situace, že v případě, že jsou děti zemřelého současně dětmi pozůstalého manžela, prakticky nikdy výplatu po svém rodiči nežádají. Naopak, pokud jde o děti z jiného manželství, pak velmi často na výplatě trvají. Stává se dokonce, že pokud není v dědictví jiný majetek, pozůstalému manželovi nezbývá než si vzít půjčku, či dokonce v krajním případě družstevní podíl prodat, a tím dědice vyplatit.
Zdroj: realitycechy.cz
