Zásadám kontrolního a zkušebního plánu pro střešní konstrukce se věnuje Česká státní norma 73 1901-1. Podle ní by střechy a jejich součásti měly být pravidelně a odborně kontrolovány, ideálně dvakrát ročně. Za pravidelné prohlídky a kontrolu střech odpovídá vlastník budovy, takže pokud by došlo k újmě na zdraví či majetku vinou zanedbané údržby střechy, nese veškerou finanční a právní odpovědnost majitel objektu. Jestliže není střecha odborně zkontrolována, nemusí pojišťovna hradit škodu. A to se může prodražit, zvláště v případě škody na zdraví třetí osoby.
Dalším důvodem, proč pravidelně a odborně kontrolovat střechu, je záruka. Ta bývá až pět let, ale pokud se u nových či tzv. předaných děl (rekonstrukce) nedodrží pravidelná kontrola, záruka nebude dále platit. A posledním důvodem je samozřejmě ochrana nemovitosti před nečekanými událostmi, které mohou nastat, pokud střecha nebude v pořádku. Stačí prosakování vody prasklou střešní krytinou, děravým okapem či vadným oplechováním vikýře, a škoda na majetku se sčítá na desítky tisíc.
Odborníci doporučují pozvat si na kontrolu specialistu. Mnohdy jsou totiž právě ta místa, kde je nutné kontrolu provést, nejhůře přístupná. Doporučují tedy provést spíše prvotní vizuální kontrolu střešní krytiny, například z bezpečí střešního okna, a třeba zkontrolovat a vyčistit okapy. Ovšem prověřit je toho třeba mnohem více.
V první řadě se kontroluje stav střešní krytiny. Pokud zaznamenáte rozbité, poškozené nebo uvolněné tašky, je už vhodné přivolat na opravu odborníka. Dalším kontrolovaným objektem jsou klempířské prvky, tedy veškeré oplechování průniků, odvětrávacích otvorů, oken, vikýřů, lemování komínů. Poté je třeba zaměřit se na svody a žlaby, včetně jejich spojů. U střešních oken je třeba zaměřit se také na těsnění.
Pokud skrze okno zatéká voda, bude je třeba zřejmě vyměnit. Do kontroly patří i kontrola sněhových zábran a hromosvodů. A na ty opět pozor. Revizi by měl provádět certifikovaný odborník minimálně jednou za čtyři roky. I když ze zákona nemusí revizní zpráva obsahovat popis problémů a nutné opravy, je vhodné trvat na tom, aby tam technik napsal svá zjištění a vy jste podle toho mohli nechat provést příslušné opravy. Protože i zde v případě pojistné události, která s hromosvodem souvisí, může pojišťovna v případě zjištění poškozeného hromosvodu krátit pojistné plnění.
Poté, co se zkontroluje vnější střecha, je třeba zkontrolovat také podkroví. Podívat se, zda nejsou někde mokré skvrny, které by značily zatékání vody, nebo se někde netvoří plísně, které jsou také známkou nežádané vlhkosti. Je třeba nezapomenout na dřevěné konstrukce, krovy a trámy, a zkontrolovat, zda se někde neobjevila hniloba či houby.
Problém může nastat u plochých střech, kde je těžké zjistit, kudy do domu zatéká. A to zvláště u střechy se zazeleněním nebo kačírkem. I na tuto problematiku se však specializují některé firmy a dokážou zjistit, kde se vada vyskytuje a sjednat nápravu.
Až 80 % závad na střechách je způsobeno podceněním pravidelných kontrol a údržby.
Podle České správy střech a doporučení dalších odborníků by kontrola střechy měla probíhat minimálně jednou do roka, ideálně dvakrát, a to před zimou a po zimě. Dále pak je vhodné zvláště ploché střechy zkontrolovat po větším dešti, bouřce, krupobití nebo větru. Kontrolami – a následnou údržbou a případnými drobnými opravami – lze prodloužit živostnost střešního pláště a oddálit nákladné opravy a rekonstrukce.
Zdroj: realitycechy.cz
