U bytových domů se řeší především parkování pro rezidenty. Pro určitý počet bytů tedy musí být postaven odpovídající počet garáží, resp. garážových stání. To ovšem neznamená, že automaticky ke každému bytu náleží jedna garáž. I tam mohou být rozdíly podle výměry bytu.
Součástí některých starších domů jsou ještě „klasické“ garáže. Tedy co automobil, to stavebně ohraničená část domu se samostatným vjezdem.
V obou těchto případech jsou rozdíly, a to především ve vlastnictví. U samostatných staveb, respektive garážových kójí, které bývají v některých starších domech řešeny v přízemí či v suterénu a mají každá samostatný vjezd, bývá vlastníkem ten, kdo tuto garáž koupil jako samostatnou nebytovou jednotku, která byla vymezena v prohlášení vlastníka, a je tedy možné ji samostatně prodat a koupit.
Jiné to je s garážovými stáními, která jsou vyznačená většinou pouze čarami na zemi. Podle právníků portálu epravo.cz je vlastnictví garážových stání v současné době řešeno prioritně dvěma způsoby.
První a zřejmě stále nejčastěji užívanou možností je vymezení garáže jako samostatné nebytové jednotky a následný prodej spoluvlastnických podílů na této nebytové jednotce.
Další z používaných variant je režim společné garáže jakožto společné části domu. V některých zvláště starších projektech z počátku milénia se ještě vyskytují garážové kóje, oddělené například pletivem a podobně. A i tam si lidé skladují leccos.
Co tedy může vlastník ve „svém“ garážovém stání skladovat a dělat?
Mohou tam mít vlastníci například uskladněná kola, pneumatiky, přívěsné vozíky, boxy na auta a podobné doplňky? V podstatě to nikdo nevylučuje. Podle stavebního zákona by měla být každá stavba užívána k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí. Jestliže tedy jde o garáž, je prioritně určená k parkování vozidel vlastníků nebo nájemníků.
Samozřejmě by se v garáži neměly dít aktivity, které by například odporovaly požárním předpisům. Ideální je, pokud si pravidla užívání společných garáží stanoví SVJ ve svých stanovách nebo v domovním řádu tak, jako další pravidla spolužití v bytovém domě. Ve stanovách by mělo být i řešeno, zda mohou vlastníci své garážové stání pronajmout třetí osobě.
Jiná pravidla platí pro samostatné garáže, které se vyskytují, jak jsem již uvedla v úvodu článku, především ve starší zástavbě. Pokud si tuto garáž koupil některý z vlastníků, je v jeho osobním vlastnictví a odpovídá si on sám za dodržování všech příslušných předpisů. Budete-li tedy kupovat byt v takovém domě, nemusí vám vlastník nabídnout k prodeji garáž, i kdyby ji v daném objektu vlastnil. A pokud ji nabídne, doporučuje se řešit její převod samostatnou kupní smlouvou.
Lidé v garážích skladují leccos. Od pneumatik a autonářadí až po vánoční ozdoby, vyřazené knihy a dílenské vybavení. Je třeba si uvědomit, že společná garáž vůbec, ale ani samostatná garáž není vhodným prostorem pro některé věci, kterým vadí výkyvy teplot, změny vlhkosti a nevětrané prostory. Oficiálně může mít vlastník v garáži kromě auta maximálně 20 litrů pohonných hmot a 20 litrů mazadel. Realita je ale jiná, což dokazuje i to, že požáry v garážích nejsou výjimkou.
Zdroj: realitycechy.cz
