Ten, stejně jako řadu dalších výzkumů, zpracovává Index prosperity a finančního zdraví a statisticky vyhodnocuje na základě mnoha faktorů ta nejlepší místa pro život. Kvalita života v Česku se totiž výrazně liší podle místa bydliště.
V posledním výzkumu Index prosperity regionů hodnotil 206 mikroregionů (205 obcí s rozšířenou působností – ORP – a Prahu) na základě 37 indikátorů, které pokrývají ekonomickou situaci, dostupnost zdravotní péče, vzdělávání, občanskou vybavenost či kvalitu dopravní infrastruktury. Z výsledků vyplynulo, že v některých částech země se daří udržet stabilní a prosperující prostředí, zatímco jiné oblasti čelí vysoké míře exekucí, nezaměstnanosti či odlivu obyvatel.
Významným faktorem je i cenová dostupnost bydlení, která se výrazně liší. Zatímco v Praze stojí byt v průměru 17 ročních platů, v Ostravě pouze sedm. Také proto se v prstenci utvořeném kolem Prahy vyskytuje nejmladší skladba obyvatelstva (38–40 let). Mladí se totiž ne vždy stěhují do Prahy, kde kvůli vysokým cenám mají problém najít bydlení, ale do levnějších regionů v okolí. Podobné je to i v okolí dalších velkých měst, jako je Brno, Olomouc, Hradec Králové.
Nejlepší podmínky k všestranně plnému životu nabízí v současné době Turnov, který vyniká občanskou vybaveností, dopravní dostupností i možnostmi trávení volného času. Následují Luhačovice a Nové Město na Moravě, čtvrtá je Jilemnice, pátá Polička, sedmý je Zlín.
Turnov se na prvním místě umístil především díky vyvážené kombinaci ekonomické stability, kvalitní občanské vybavenosti a široké nabídky volnočasových aktivit. Díky své poloze v rámci regionu Českého ráje se stal přirozeným centrem, kde se dlouhodobě daří udržet vysokou kvalitu života. Město nabízí širokou škálu služeb, včetně kulturních a sportovních zařízení. Konkrétně se může pochlubit nejen dostupnými obchody, sportovišti, divadly, kiny či třeba knihovnami, ale i velmi dobrou dopravní obslužností.
Zajímavé je, že hlavní město Praha sice z ekonomického hlediska dominuje, ale její výsledky zhoršuje nízká dostupnost základního vzdělávání a vyšší kriminalita. Celkově se tak umístila na 23. místě ze 206 mikroregionů.
K oblastem s nižší úrovní života patří Plzeňský kraj. Samotná Plzeň sice v celkovém pořadí obsadila 67. místo z 206 sledovaných mikroregionů, nicméně v případě zbylých ORP v kraji data naznačují dosti odlišnou situaci. Například Tachov se umístil na 177. místě a Horšovský Týn na místě 195. Na spodních příčkách srovnání se také pohybují mikroregiony z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Zcela nejhoršího výsledku dosáhly Podbořany v Ústeckém kraji, dále Bílina, Karviná, Sokolov, Chomutov a Teplice.
Mikroregiony s horší kvalitou života trápí odliv obyvatelstva, situaci v Karlových Varech zhoršuje chybějící veřejná vysoká škola, která je jinak ve všech krajských městech. Ta by přitom dala místním studentům příležitost, aby v kraji zůstali. Téměř polovina studentů s bydlištěm v Karlovarském kraji totiž nyní dojíždí do Prahy, další do Plzně a do Ústí nad Labem.
Mimo dalších faktorů, jako je počet vysokoškoláků, se zkoumá také například naděje dožití, počet lékařů, podnikatelů, nezaměstnaných, i počet exekucí či kriminalita. Takže třeba lidé, jejichž prioritou je bezpečnost, mohou dle výzkumu zvolit jako svůj nový domov například Valašské Klobouky, kde na tisíc obyvatel připadají 4 trestné činy. Nízká kriminalita panuje i v Nové Pace, v Hlinsku či v Novém Městě na Moravě.
Index prosperity a finančního zdraví je společným výzkumem České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Výzkum, který porovnává život v jednotlivých regionech, lze spolu s interaktivní mapkou a výsledky všech zkoumaných mikroregionů najít na webových stránkách indexprosperity.cz.
Zdroj: realitycechy.cz
