Stavební spoření pomáhá v Česku již 30 let k lepšímu bydlení

Stavební spoření pomáhá v Česku již 30 let k lepšímu bydlení

Na počátku stála iniciativa skupiny poslanců českého parlamentu, kteří si vzali příklad z podpory bydlení v Německu a v Rakousku. Po důkladném prostudování jejich modelů vytvořili zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, který vstoupil v platnost 1. dubna 1993.

Ihned poté začaly vznikat první stavební spořitelny, a to většinou za majetkové účasti německých či rakouských stavebních spořitelen. Jako první zahájila činnost 7. září 1993 AR stavební spořitelna, kterou založili Agrobanka a rakouská Raiffeisen stavební spořitelna (nyní Raiffeisen stavební spořitelna).

Několik dnů poté zahájila prodej smluv o stavebním spoření Českomoravská stavební spořitelna, jejímiž akcionáři byli na české straně Investiční banka a Poštovní spořitelna, a na německé straně renomovaná německá stavební spořitelna Bausparkasse Schwäbisch Hall (nyní ČSOB stavební spořitelna neboli „spoření s liškou“).

V průběhu dalších měsíců vznikly Stavební spořitelna Komerční banky (nyní Modrá pyramida stavební spořitelna), Wüstenrot stavební spořitelna (nyní Moneta stavební spořitelna), Stavební spořitelna České spořitelny („spoření s buřinkou“) a Hypo stavební spořitelna.

Vzhledem k tomu, že bytová situace byla na počátku 90. let minulého století tristní, lidé netrpělivě čekali, co jim nový produkt přinese a umožní. Zájem o stavební spoření byl v prvních letech nadstandardní. Vždyť od září do konce prosince uzavřelo smlouvu o stavebním spoření u prvních dvou spořitelen, které zahájily provoz nejdříve, takřka 200 000 osob.

A v průběhu dalších let počet smluv každoročně narůstal. Například Českomoravská stavební spořitelna měla v roce 1993 již půl milionů spořitelů a již od roku 1994 zahájily spořitelny poskytování překlenovacích úvěrů, takže umožnily prvním lidem koupi bytu či rekonstrukci stávajícího obydlí.  

Je třeba si uvědomit, že v té době ještě v Česku prakticky nefungovaly hypoteční banky. I když krátce po roce 1990 začala obnova hypotečního trhu, první hypotéky byly poskytnuty až v roce 1995, ovšem až do roku 2000 jich bylo velmi málo, protože úroky z hypoték byly velmi vysoké – více než 10 % p. a.

Na rozdíl od nich mělo stavebního spoření zákonem a svými obchodními podmínkami jasně dané parametry – tříprocentní úrok z úspor, šestiprocentní úrok z úvěru ze stavebního spoření. Úroky překlenovacích úvěrů byly sice o něco vyšší, ale nikdy se nedostaly tak vysoko, jako u hypoték. Bývaly kolem 7,5 %. A k tomu po dobu spoření státní podpora, a to ve výši 25 % z ročních úspor, nejvíce však 4 500 Kč ročně.

A právě kvůli státní podpoře se jedním z nejvýznamnějších atributů stavebního spoření stala jeho bezpečnost. Stavební spořitelny měly totiž zákonem omezenou možnost, jak s penězi nakládat. Jejich podnikání je regulováno striktními pravidly, které omezují veškeré rizikové obchodní aktivity. A to zvláště v době, kdy začaly již v polovině devadesátých let krachovat některé české banky, bylo pro mnoho spořitelů dobrým argumentem, proč uložit své peníze právě tam.

V průběhu dalších desítek let stavební spořitelny měnily akcionáře, některé zanikly, některé se sloučily. Dnes jich na trhu působí pět a našly si brzy po svém vzniku nezastupitelné místo mezi bankovními produkty. Jejich dobré fungování potvrzuje i skutečnost, že za dobu existence stavebního spoření v České republice se žádná ze stavebních spořitelen nedostala do sebemenších potíží.

V roce 2003 byla přijata novela zákona o stavebním spoření, která významně upravila podmínky stavebního spoření. Další významná novela nabyla účinnosti s počátkem roku 2011. Šlo především o změnu podmínek pro výplatu státní podpory, resp. její snížení. Důsledkem toho došlo k určitému poklesu počtu klientů stavebních spořitelen, avšak současně došlo také k jeho postupné stabilizaci a definitivnímu zakotvení tohoto produktu na bankovním trhu.

V roce 2010 bylo podle údajů, které stavební spořitelny poskytly Ministerstvu financí, uzavřeno celkem cca 533 tis. nových smluv o stavebním spoření, v roce 2011 to bylo 410 tis. nových smluv o stavebním spoření a od té doby se počet nově uzavřených smluv pohybuje ročně mezi 400 až 470 tisíci. V loňském roce to bylo 487 tis. nových smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 307 mld. Kč. Průměrná cílová částka u smluv, které uzavřely fyzické osoby, dosáhla výše 629 tis. Kč. I to je důkazem, že stavební spoření funguje a pro mnoho klientů se stává zdrojem, jak zvýšit svou úroveň bydlení.

Také struktura úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů se dlouhodobě nemění. Nejvíce, tj. 86,7 % úvěrů ze stavebního spoření bylo podle údajů stavebních spořitelen použito ke splacení překlenovacích úvěrů – ovšem i ty musí být účelové, takže jde opět o uspokojení bytových potřeb. Většina úvěru ze stavebního spoření je použita na rekonstrukce a modernizace stávajícího obydlí, menší část na koupi či výstavbu bytu nebo rodinného domu.

Stavební spoření je založeno na principu podílu klientů na tvorbě společných zdrojů, které lze použít na poskytování úrokově zvýhodněných úvěrů na řešení bytových potřeb. Každý klient určitou dobu povinně spoří a po splnění stanovených podmínek může získat úvěr. Významnou a nezastupitelnou roli v systému hrají klienti, kteří nečerpají úvěr, ale využívají tento produkt jako výhodný způsob zhodnocení svých úspor. Díky nim totiž mohou ti druzí čerpat úvěr. Také proto je státní podpora poskytována všem klientům. Pro spořící klienty je to odměna za to, že své úspory poskytují prostřednictvím systému těm, kteří úvěr čerpají.

Zdroj: realitymorava.cz

Markéta Vašatová
12. září 2023

K tématu vám ochotně sdělí více informací Bc. Markéta Vašatová

Markéta Vašatová
Odesláním tohoto formuláře dáváte souhlas se zpracováním vašich osobních údajů.
Neplatný vstupNeplatný email{captcha:validation}Neplatný vstup