Psal se rok 2008.
Začala jsem hledat byt dle mých skromných představ. Vlastně jsem chtěla jen něco malého, svého. Zavolala jsem na inzerát a šla se podívat. Prošla jsem tak několik bytů, až se mi jeden zalíbil. Paní makléřka na mně zřejmě viděla, že mě byt zaujal a řekla mi, že se musím rozhodnout na místě nebo nejpozději do druhého dne. Že má další zájemce o byt a že na mě čekat nemůže. Byla jsem zmatená, sama v bytě v původním stavu. Netušila jsem, kolik by stála rekonstrukce. Nechtěla jsem o byt přijít, a tak se paní makléřce podařilo dostat mě pod tlak. Vzpomínám si, že když jsem se ptala na nějaké věci ohledně bytu, makléřka několikrát volala majiteli, protože je jednoduše nevěděla. A tak jsem se dále radši neptala. Přesto jsem byt chtěla. Stihla jsem si jen ověřit, že mohu využít úvěr ze stavebního spoření.
Druhý den jsem do realitní kanceláře přinesla 70.000,- Kč. Dali mi do ruky smlouvy, ať si ji přečtu a podepíšu. Jak jsem byla ze všeho rozrušená, s pocitem, že se pospíchá, tak jsem ani nebyla schopná vnímat obsah smlouvy. Nakonec jsem to nějak přečetla, ale na nic jsem se nezeptala. Zaplatila jsem rezervační poplatek a odešla. Večer jsem si uvědomila, že nevím, co bude dál. Nikdo mi nic neřekl a já se nezeptala. A tak jsem v té své mladické důvěře čekala, co přijde.
Vše nakonec dobře dopadlo. Prodej klapl, úvěr jsem dostala. Ale když jsem si měla přebírat byt, uvědomila jsem si, že už ani nevím, jak ten byt vlastně vypadá. Vždyť jsem v něm byla jen jednou, v poklusu, sama a tak asi 15 min. Začala jsem mít obavy, jestli jsem vybrala správně, jestli se mi byt bude líbit a jestli tam nebudou závady. Nad cenou jsem se neodvažovala ani zamyslet.
Nakonec i toto dopadlo dobře. Jsem ráda, že jsem tehdy byt koupila. Velmi dobře se mi v něm bydlelo. A dnes je dobře pronajatý. Štěstí stálo při mně. Když jsem pak začala pracovat v realitách, uvědomila jsem si, jaká nebezpečí na mě číhala. A jak mě „první noc v novém bytě“ mohla potrápit. Dnes, když doprovázím „mladé“ při jejich první koupi bytu, vnímám dobře jejich radost, a aniž bych jim brala jejich nadšení, vím, že tu musí být prostor pro „rácio“. Naštěstí však začínáme být při koupi bytu šikovnější.
A zde si dovolím zmínit rady a tipy pro kupující:
- Udělejte si čas a běžte se podívat na nemovitosti alespoň dvakrát. Klidně si ji nafoťte, podívejte se z okna, do sklepa. Co se třeba potkat s majitelem či případným nájemníkem?
- Pokud se jedná o byt v původním stavu a nejste řemeslník, přizvěte si někoho, kdo Vám řekne, kolik by vás případná rekonstrukce či oprava stála.
- Rozhodujte se v klidu. Máte přeci sepsané požadavky na kupovanou nemovitost. Nenechte se tlačit nikým, i kdyby Vám říkal, že jsou další zájemci. Pokud jste rozhodnutí – O.K., pokud nejste – dohodněte si jasně čas na rozmyšlenou.
- Nechte si poslat rezervační smlouvu na e-mail, v klidu si ji pročtěte, v realitní kanceláři na to nebudete mít časový prostor.
- Nechte si vysvětlit, co bude následovat, buďte v „obraze“, rozumějte tomu, co se děje.
- Když začnete přemýšlet o koupi, zjistěte si předem, za jakou částku můžete kupovat. Prověřte si, na jak vysoký úvěr „dosáhnete“, zda-li splníte podmínky úvěru a zda-li máte např. tzv. „čisté registry“. Je rizikové narychlo uzavírat rezervační smlouvu, složená záloha vám může propadnout.
- Mějte povědomí o cenách podobných nemovitostí, kterou hledáte, abyste ji koupili za cenu, která je reálná, vyrovnaná, odpovídající, jednoduše tržní. Jednou třeba budete také prodávat.
- Můžete si také přizvat ke spolupráci realitního specialistu, který Vás bude zastupovat při koupi nemovitosti a se kterým budete hlavní kroky konzultovat.
Napište nám Vaši zkušenost. Děkuji.
